Děti vesmíru 2. Ufo holka

Avríla byla konečně šťastná a po té dlouhé době konečně se svou dávnou láskou. On měl dlouhé bílo červené vlasy, chodil též ve viktoriánské gothice jako ona. Co chcete od démonických andělů? Aby byli barevní jako na maškarní? Né to by vážně nešlo. Měli černé oči a obří černé křídla. Ona měla dlouhé černo rudé vlasy. Jejich láska překonala věčnost času. Jsou to Děti vesmíru. Ano tento pár patří k dětem vesmíru. Pohází z planety Luciquare. Měsíční palác. V jejich světě žijí démoni a andělé. A pár Bohů, ale každé bytosti mají jiný svět a jinou dimenzi. Tento svět je obrovský a je v něm mnoho malých světů. Ale jsou průchozí dimenzionálními branami. Těmi se dají světy procházet. Občas se někdo jde podívat do jiných sfér našeho velkého světa. Nás všech domov je vesmír. A ve vesmíru je mnoho sfér a dimenzí. Avríla je princezna noční oblohy a hvězd a on pán nebe. Jsou to sourozenci proto je jejich láska v jejich světě zakázána. To je v jejich světě zakázaná láska. Ale na lidském světě to nikdo neví. Takže tady mohou být spolu a šťastný. Ale i tak mají v plánu se pomstím i když proti zákonům, ale až tak moc se milují.

Měsíc byl zrovna v úplňku tak se rozhodli, že poletí na lov lidí. Měli po té době vážně hlad. Letěli nad lesy do blízkého města, ale jiného. No v tomto městě je vlastně nikdo neznal. Zkryli svou viditelnost, takže jsou teď neviditelní lidskému zraku. Letěli a letěli noční oblohou pod mraky. Bylo chladno, ale oni to necítili. Nejsou taky lidi, že? Milovali noční oblohu. Jelikož nebyli upíři tak mohli i na slunce takže nebyli tak nápadní. Doletěli do nejbližšího města a začali jíst. Bylo to vtipné to sledovat. Jak pili lidskou krev z krčních tepen, ale nikdo je neviděl. Jak se jen ty bodlé červy zmateně otáčeli a nepobírali co se právě děje. Někteří z nich omdleli strachy .  Padali jako mouchy bez krve mrtvý k zemi. Byl to veliký hlad. Bylo to vskutku komické. Užívali si tento lov. Když vyvraždili půlku města letěli zpět do hradu. Tam si lehli do starých rakví s nějakými kostmi. A usnuli. Spali dlouho až do dalšího večera. Dny a světlo moc nemuseli. Přeci jen démoni, ale díky andělské krvy mohli na slunce i když ho nenáviděli.Žili v ústraní od lidí. Takhle jednou byli na zahradě hradu když ji spatřili. Malou ufo holku. Jen stála a pozorovala je.

Co tu kurva dělá ufo holka? Vyjekl on. Malá emo ufo holka. Emo. Ano ta ufo holka byla emo. Zelené tělo a černá patka přes oko a v pruhovaném černo bílém triku a černých kalhotech. Patřila též mezi bytosti Dětí vesmíru. Jen byla ze světa Diyow. Přišla jim ovšem povědomá. Z dávných to dob. Ano, ale do lidského světa byla až moc nápadná. Nakonec ji vybrali pokoj v podkroví a vzali ji do rodinky. Proč ne? Ano, ale ona stále mlčela. Byla tichá jako rozbitý robot. Nu tak ji nechali být a šli se pomilovat do rakve do sklepení. Při svíčkách rudých jako krev a černých růžích..vzdychali a křičeli vzrušením když je vyrušilo "Mám hlad" v tu ránu se prudce otočili a u nich stála ta malá ufo holka.

Nevěděli co mají dělat ani vlastně co jí. Ufony moc neznali. Tak ji přinesli zvířecí krev. Tu vyprskla. Pak žížali. Ty vyplivla. Tak červy ty už se jí zalíbili. Nakonec našli alespoň něco co jedla. Červy ji zachutnali. " Mňam. To je dobrota" pronesla ufo holka. Oba bylo rádi, že aspoň toto jí. Že ji to chutná. Pak ji uložili do malé rakve a nechali ji spát. A sami odletěli na lov, ale to nečekeli, že se vzbudí. Najednou se jim zjevila v zádech a lidi začali ječet a panikařit z ufo holky. Byla zvláštní. Moc nemluvila většinou jen tiše pozorovala ze stínů co děláme. Měla plyšového medvídka, kterého nedala z ruky. Ba tichá a plachá, ale s instinkty jako divá zvěř. Byla ostražitá jako nějaké zvíře. Plachá, ale její smysli byli zostřené jako u šelmy. Občas uměla vyděsit. Jeji chůze nebyla vůbec slyšet. Jakoby se teleportovala. Uměla i zmizet na několik hodin i dnů a pak se zničeho nic zjevit ve stínech.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lesní lidé 1. Strom

Ve smrti

Blíží se zima